Změny DPH -Zákona- ČR Práva
Daň z nabytí nemovitých věcí bude bez DPH. Berňák musí vracet daně
7. 9. 2017
Nejvyšší správní soud rozhodl o tom, že daň z nabytí nemovitých věcí se má u prodejců počítat z ceny bez DPH. Finanční úřady přitom dosud postupovaly obráceně a teď musí vracet část daní. Nevztahuje se to i na vás?
V případě, že je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce (prodejce nemovitosti), má se výše této daně při výpočtu odvozovat od ceny bez DPH. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud (NSS).
Soud: DPH do základu daně nepatří
Podle rozsudku NSS je totiž smyslem daně z převodu nemovitostí jako takové zdanění finančního výnosu získaného prodejem nemovitosti. Podle soudců se jedná o daň majetkovou a důležitá je proto právě hodnota převáděného nemovitého majetku. Za součást finančního výnosu převodce nelze považovat DPH, které bylo součástí kupní ceny převáděné nemovitosti. V rámci transakce podléhající DPH plátce daně tuto daň vybírá jako součást kupní ceny a následně ji (…) odvádí do státního rozpočtu. Hodnota DPH (…) tak není součástí finančního výnosu plátce,
upozorňují soudci NSS s tím, že pokud by se daň počítala z ceny i s DPH, danil by převodce nejen svůj zisk z převodu nemovitosti, ale i částku, kterou inkasoval pro stát a která se fakticky nestala částí jeho majetku.
Ačkoli zástupci Ministerstva financí původně s rozsudkem nesouhlasili a rozsudek se měl podle nich vztahovat pouze na daný posuzovaný případ, Finanční správa nyní informovala, že svou dosavadní praxi v případech, kdy byl poplatníkem daně prodávající, upraví.
Finanční správa bude v případech, kdy je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce a cena sjednaná byla uhrazena včetně DPH, ve své správní praxi respektovat rozsudky Nejvyššího správního soudu. Při stanovení ceny sjednané pro účely stanovení základu daně tak bude nově vycházet z předpokladu, že její součástí není DPH,
uvedla Gabriela Štěpanyová, vedoucí Oddělení tiskového a zahraničního protokolu Generálního finančního ředitelství.
www.mesec.cz/clanky/dan-z-nabyti-nemovitych-veci-bude-bez-dph-bernak-musi-vracet-dane
..................................................................................................................................................
Podání učiněné k soudu prostřednictvím datové schránky oprávněnou osobou nemusí mít zaručený elektronický podpis
26.01.2016Ústavní soud, Brno, TZ 9/2016
III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Radovan Suchánek) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele a zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces.
Stěžovatel byl rozhodnutím soudu podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, později však Okresní soud v České Lípě rozhodl tak, že stěžovatel zbytek trestu odnětí svobody vykoná. Proti tomuto rozhodnutí se stěžovatel bránil stížností u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, krajský soud však jeho stížnost zamítl s tím, že stížnost nebyla řádně podána, pokud ji stěžovatel podal prostřednictvím datové schránky bez zaručeného elektronického podpisu. Podle § 59 odst. 1 trestního řádu se podání posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno a lze je učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. I když je zřejmé, že ustanovení § 59 odst. 1 věty druhé trestního řádu výslovně jako podání neuvádí možnost učinit podání prostřednictvím datové schránky, lze takovou možnost dovodit z ustanovení § 62 odst. 1 věta první trestního řádu, v němž se pro doručování v úkonech trestního řízení stanoví, že nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení do datové schránky. Tato forma doručování plyne ze zákona č. 300/2008 Sb, o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Jak například konstatoval ve své judikatuře Nejvyšší soud v případě odvolání podaného prostřednictvím datové schránky bez zaručeného elektronického podpisu, jestliže bylo příslušnému soudu doručeno odvolání obviněného prostřednictvím datové schránky podle zákona č. 300/2008 Sb., má toto podání stejnou kvalitu, jako by ho podal obhájce obviněného písemně s připojeným podpisem. Takové podání proto není třeba opatřit ani zaručeným elektronickým podpisem podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, a odvolací soud tak není oprávněn odvolání zamítnout podle § 253 odst. 1 trestního řádu z důvodu, že nebylo podáno oprávněnou osobou.
Ústavní soud konstatuje, že napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci se dostalo do extrémního rozporu s principy spravedlnosti a nelze je označit jinak, než jako přepjatý formalismus. Krajský soud svým postupem porušil základní právo stěžovatele na spravedlivý proces, resp. na přístup k soudu, jež je mu zaručeno ustanovením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3042/14 je dostupný 
zde (191 KB
Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu
https://www.usoud.cz/aktualne/podani-ucinene-k-soudu-prostrednictvim-datove-schranky-opravnenou-osobou-nemusi-mit-zar/edláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu
.............................................................................................................................................................................................................
Za vědomě zfalšovaný důkaz budou až dva roky vězení
20.04.2018, 8:51
Skupina ochránců zvířat řeší v těchto dnech kauzu údajných falešných očkovacích průkazů vystavených na útulkovou kočku. Pokud by se nová majitelka zvířete chtěla bránit a věc řešit soudně, musela by se domáhat nápravy v civilním řízení.
Kdyby se prokázalo, že doklady jsou zfalšované, pachateli by nehrozila trestní újma.
Totéž platí pro ostatní listiny, závěti, směnky. Tento stav by se mohl v dohledné době změnit. Ministerstvo spravedlnosti chce totiž do trestního zákona zavést paragraf, na jehož základě by za vědomé předložení padělaného nebo pozměněného důkazu hrozilo
„Důvodem je, aby se v řízení před soudy záměrně nepoužívaly vylhané důkazy. Nejde o postižení lidí, kteří nevědomky předložaž dvouleté vězení.í třeba listinu s falešným podpisem, ale těch, kteří o jeho padělání vědí. Daný paragraf nemá sloužit k šikaně advokátů, ale má zabránit tomu, aby jeden z účastníků řízení beztrestně argumentoval podvodnými důkazy,“ vysvětlil Deníku postup resortu náměstek ministra spravedlnosti Jeroným Tejc.
Zbytečný krok?
Místopředseda České advokátní komory (ČAK) Tomáš Sokol nový paragraf vidí úplně jinak. „Jde o naprosto nepotřebnou iniciativu, nikdo ji po nás nechce, nezavazuje nás k tomu žádná mezinárodní smlouva,“ řekl Sokol na tiskové konferenci ČAK. To ale Tejc odmítá: „Vycházíme z mezinárodněprávních závazků, kterým musíme dostát, je jen otázka, zda je naplníme v nejužší možné míře, nebo paragraf rozšíříme na všechny typy řízení.“
Sokol s bohatými advokátními zkušenostmi míní, že pokud se někdo rozhodne pomáhat si padělaným dokladem, neodradí ho hrozba trestního stíhání. S tím nesouhlasí předseda trestního senátu Okresního soudu Teplice Miroslav Čapek: „Řada lidí si rozmyslí, jestli podá křivé svědectví. Sníží se procento zprošťujících výroků a od soudů budou odcházet skuteční viníci.“
Podle něj se ministerstvo vydalo správnou cestou. Podobný názor má i soudce Tomáš Novosad z Městského soudu v Praze: „Když se někdo chce falešnými listinami domoci práv, která nemá, je to společensky škodlivý jev. Takové jednání by mělo být trestně postižitelné a člověk tak jednající by měl být vystaven riziku trestního stíhání.“
Prodlevy nehrozí?
Oba soudci odmítají další Sokolův argument, podle něhož se neúměrně prodlouží občanskoprávní spory. V nich by jedna ze stran mohla namítat, že předložené listiny jsou zfalšované, a žádat zahájení trestního stíhání. „Náklady na prověření důkazů by pak místo účastníků sporu nesl stát,“ tvrdí Sokol. Novosad Deníku ale řekl, že již dnes je postižitelné křivé svědectví, tudíž nevidí příliš velký rozdíl mezi lživou svědeckou výpovědí a vědomým předkládáním falešných důkazů.
„Od toho je v civilním řízení soudce, aby vyhodnotil, co předkládají obě strany, on musí posoudit věrohodnost důkazů. Není pravda, že by se to automaticky přenášelo do trestního řízení a stát by platil posudky,“ přidává se Čapek.
Šéf ČAK Vladimír Jirousek se také obává, že advokátům bude hrozit postih. „To si máme nechávat od klientů podepisovat krví, že předkládané dokumenty jsou pravdivé?“ ptá se rozhořčeně Jirousek.
Obavu advokátů ohledně odpovědnosti za předkládané důkazy připouští i Jeroným Tejc: „Rozumím tomu, že advokáti se bojí postihu za něco, co sami nemohou ovlivnit ani ověřit. Výklad nesmí být takový, že za pravdivost odpovídají oni.“
O novém paragrafu maření spravedlnosti se bude hovořit i příští týden na semináři, který inicioval sněmovní ústavněprávní výbor.
Zdroj: Deník.cz
Publikoval: Drak518
Zdroj: Drak518